Cowboy Woody má pletky s...

Víte, co se stane, když vybuchne jaderná elektrárna Mochovce?
Češi budou zpívat „Nad Tatrou sa blýská” a Slováci „Kde domov můj?”.

Nováček v anglickém námořnictvu, mladík ze staré šlechtické rodiny, přijde na nástup v lakovaných střevících. Důstojník na něj křičí: „Vy jste se zbláznil! Jak jste se to vystrojil? Ještě dobře, že jste si nedal na hlavu cylindr!”
„Cylindr?” udiveně odvětil nováček. „V devět hodin dopoledne?!”

„Já si toho sira nevezmu a nevezmu!” čertí se mladá anglická dáma.
„Ale proč, drahoušku,” praví nechápavě matka, „vždyť je to takový dobrý člověk...”
„Ano, to vím..., ale nechci, aby ze mě byla sirka!”

Pan Dudek šel na procházku a vidí, jak několik snědých stěhováků chvatně odnáší sousedův nábytek do připraveného náklaďáku.
„Hej, chlapi, nechci nikoho urazit, ale to jste snad první cikáni, co je vidím takhle tvrdě makat na cizím,” poznamená směrem ke skupince mužů.
Jeden z cikánů se otočí a zakřičí: „A kdo říká, že pracujeme na cizím?”

„Slyšel jsi, jak hrozně se McAlister pohádal se ženou?”
„Ne, proč?
„Koupil v bazaru starý štítek na dveře a chtěl, aby si žena změnila jméno.”

„Díky rychlým rukám a neuvěřitelně přesné mušce dokáži sestřelit kouřícímu chlapovi cigaretu na zem,” básní o svých pistolnických schopnostech mladý Texasan.
„Neuvěřitelné! Velkolepé!” jásají jedni.
Druzí jsou skeptičtí: „To nikdo nedokáže! Se jenom vytahuješ! Tak ukaž...”
„No dobře,” prohlásí tedy pistolník, „najde se mezi vámi nějaký dobrovolník?”
Po chvilce váhání vystoupí jeden statečný muž a uvolí se stát živým terčem. Všichni vyjdou z baru na prašnou ulici, odvážlivec si zapálí cigárko, vytahující se pistolník poodstoupí od něj na padesát metrů, pak bleskurychle vytasí svůj kanón a na zem dopadne ustřelený kousek cigarety.
Všichni na to koukají s otevřenou hubou, nemohou tomu uvěřit. Vášnivě mezi sebou diskutují. Najednou něco těžce dopadne na zem. Všichni se otočí na místo, kde ještě před chvílí stál ten odvážlivec a teď vidí, jak leží čelem v písku, kus hlavy pryč a okolo kaluž krve jako z vola.
„Sakra,” posteskne si střelec, „ještě to musím vybrousit.”

Kohn se svou dcerou Mici cestují po Palestině. Jednoho dne uzřeli tlupu loupeživých Beduínů přímo k nim se ženoucích. Nebylo času se skrýt, ani uniknout, a tak je Beduíni okradli o vše, co u nich našli.
„Aj, vaj,” brečel Žid, „co budeme teď dělat bez peněz?”
„Žadný strach, thateleben,” těšila ho dcerka a při tom vylovila ze své vaginy peněženku a šperky, které tam duchapřítomně ukryla.
„Schade,” praví lítostivě Kohn, „že jsme s sebou nevzali starou Sáru, mohli jsme zachránit i kufry.”

Co je bumerang?
Bumerang je to, co když hodíš a nevrátí se to, tak to není bumerang.

Ve vlakovém kupé spolu cestují rabín a katolický kněz.
„Kdy konečně začnete jíst šunku?” dobírá si kněz rabína.
„Až na vaší svatbě, důstojnosti.”

Barví malý černoušek plot na bílo, vyleje na sebe barvu a je celý bílý. Podívá se do zrcadla a zaraduje se, že je bílý. Jde se pochlubit mamince, ta zrovna myje nádobí, a tak mu řekne, ať jde za tatínkem. Tatínek se zrovna dívá na fotbal a pošle ho ven, aby si hrál.
Černoušek se zamyslí a povídá: „Jsem jen pět minut bílej a už mě ti negři serou.”